Naše památky pro všechny a navždy

18.06.2019

REKONSTRUKCE NOVÉHO ZÁMKU V KOSTELCI NAD ORLICÍ
„Jsem šťastný, že jsme zámku navrátili život. A jsem přesvědčen, že totéž si přáli oba moji rodiče,“ říká František Kinský.

Kostelecký zámek byl postaven v pozdně empírovém stylu v letech 1829 – 1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského, jehož rodině kostelecké panství patřilo od roku 1796. Zámek byl užíván jako rodinné sídlo tzv. kostelecké větve Kinských po následující tři generace.

ZÁMEK PO POLITICKÉM PŘEVRATU V ROCE 1948
Po únorovém převratu v roce 1948 byl zámek včetně kompletního inventáře rodině zabaven a převeden do majetku státu. V roce 1949 byl objekt prohlášen za státní kulturní majetek.
Hospodářské objekty, přiléhající k zámku, začala již v roce 1950 užívat okresní inseminační stanice a od ledna 1951 budova zámku sloužila aplikovanému výzkumu. V průběhu roku se do prostor rodinného sídla Kinských nastěhoval nově vznikající Výzkumný ústav pro živočišnou výrobu, později přejmenovaný na Výzkumný ústav pro chov prasat. V roce 1952 se navzdory snažení orgánů památkové péče a kulturní veřejnosti stala vlastní budova zámku sídlem několika zemědělských institucí a v odborné správě zůstal pouze zámecký park.

Ve stylu sedmdesátých let byla z důvodu chátrání původní budovy zámku Výzkumným ústavem pro chov prasat v užitkové části zámecké zahrady postavena administrativní budova. Z nynějšího pohledu ji nenazveme jinak než: panelák. Opuštěný zámek byl ponechán svému osudu a devastujícímu zubu času. V roce 1979 chátrající zámek převzalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích. To koncem 80. let, kdy budova zámku byla již zásadně zdevastovaná, zahájilo tzv. záchranné práce. Dřevokaznou houbou zcela zlikvidované dřevěné stropní konstrukce byly nahrazeny naddimenzovanými ocelovými I profily a hurdisky. Tím, že opravy byly realizovány nahodile a bez řádného stavebního dohledu, lze z nynějšího pohledu považovat tyto práce pro zámek spíše za poškozující než záchranné. Dále došlo k totálnímu zničení stropní štukové výzdoby a poškození kamenických prací v zámeckém interiéru. Enormní zatížení objektu ocelovými profily mělo za následek zásadní narušení statiky budovy.

Po sametové revoluci v roce 1989 byly tyto práce naštěstí pozastaveny. Kinští však na rozhodnutí o další existenci rodinného sídla, v důsledku politických změn v naší zemi, čekali až do roku 1992, kdy byl otci současného majitele Františka Kinského Josefu Kinskému rodový majetek včetně kosteleckého zámku navrácen.

NAVRÁCENÍ ZÁMKU JOSEFU KINSKÉMU, OTCI FRANTIŠKA KINSKÉHO
V roce 1992 Josef Kinský v restituci zámek převzal se zcela pochopitelnou reakcí: „Ať ten dům spadne.“ V té době byl totiž již starobním důchodcem a potřebné prostředky na tak rozsáhlé a náročné rekonstrukce samozřejmě zdaleka neměl. Díky silnému poutu ke svému domovu se však nakonec rozhodl, že se o záchranu kosteleckého sídla alespoň pokusí. Dobře věděl, že nejprve musí vybudovat ekonomickou bázi. A tak šel do velkého rizika, zapůjčil si nemalé prostředky pro zakoupení cihelny a začal s výrobou. Všechny vydělané a uspořené prostředky do poslední koruny následně investoval do nekonečných oprav zámku. Ty trvaly celých dvanáct let až do roku 2008.

REKONSTRUKCE ZÁMKU KINSKÝCH V KOSTELCI NAD ORLICÍ
Faktická oprava zámku byla zahájena v roce 1996. V první etapě bylo třeba, kulturní památku, po původních neodborných snahách o opravu, skutečně zachránit. Což znamenalo: opravit narušenou statiku, celý objekt zbavit devastující vlhkosti a připravit jej na následnou kompletní stavební rekonstrukci. V této fázi Kinští získali padesátiprocentní podporu ze státního fondu Záchrana kulturního dědictví, takže na krátkou dobu se na opravě zámku spolupodílel stát. Jak sám název fondu napovídá, podpora se týkala pouze záchrany, nikoli však opravy. Tudíž od okamžiku, kdy byl zámek staticky zajištěn a zbaven vlhkosti, byla státní padesátiprocentní podpora vyčerpána. Veškeré další náklady spojené s opravou domu a okolí byly dále financovány z vlastních prostředků.

Provedením stavební části byla pověřena firma Hynek Opočno, která díky zkušenostem z oprav historických památek a objektů prováděla práce řádně a s náležitou pečlivostí. Architektonickým řešením rekonstrukce byl pověřen Ing. arch. Jan Hendrych, který disponoval dostatečnými zkušenostmi z rekonstrukcí takových objektů. Pro bližší představu: nejednalo se pouze o práce stavebního charakteru, ale rekonstrukce probíhala i v nejmenších detailech. Neboť například v domě chyběly i tak drobné věci, jako jsou kliky u dveří, stejně tak se řešily veškeré práce truhlářské, natěračské, v zámku se nedochovalo jediné torzo podlahy atd.

FRANTIŠEK KINSKÝ A RODINNÉ SÍDLO
V roce 2003 Josef Kinský převedl veškerý restituovaný majetek včetně starostí o rekonstrukci zámku Františku Kinskému, a to se slovy: „Synu, věz, že oprava zámku je ekonomickou sebevraždou, protože žádná z investovaných korun se Ti nikdy nevrátí.“ V té době byly zásadní opravy zámku v natolik pokročilé fázi, že se František a Ing. arch. Hendrych mohli zaměřit na celkový výsledný vzhled exteriéru i interiéru zámku. První, čemu se po dokončení fasády věnovali, byla její barva. Jak vyplývá z dříve prezentovaných fotografií: zámek byl natřen tmavě okrovou barvou, které se v době začátku 19. století říkalo tzv. Schönbrunner Gelb.

Bylo zcela pochopitelné, že si všichni majitelé zámků v té době přáli mít svůj dům natřený stejnou barvou jako císařský zámek ve Vídni. František a Ing. arch. Hendrych se však rozhodli nerespektovat tuto historickou skutečnost a ze vzorků barev, nalezených v nejspodnější vrstvě omítky, zvolili původní Kochovu barvu, kterou byla světle žlutá. Pouze touto nepatrnou změnou barevnosti dostal exteriér zámku lehkost, svěžest a mnohem vyšší eleganci. Stejným způsobem postupovali při rekonstrukci interiéru, kde koncem 80. let došlo k totální devastaci štukové výzdoby, jak bylo již uvedeno. Toho času se paradoxně právě díky této devastaci ukázalo, že štuková výzdoba, provedená na stropech domu i okolo dveří v sále, nebyla původní. Jednalo se o dodatečné štukatérské práce, provedené ve 3. třetině 19. století, které do pozdně klasicistního zámku nepatří. Tudíž vyvstala otázka, zda vrátit do interiéru nepatřičnou štukovou výzdobu, která byla fotograficky zdokumentována, nebo se vrátit k nejpůvodnější štukové úpravě tak, jak je v náznacích namalována na akvarelech z období těsně po dokončení výstavby zámku. Díky tehdejšímu pozitivnímu přístupu památkového ústavu získal František Kinský a Ing. arch. Hendrych příležitost: navštívit jiné ze staveb realizovaných architektem Kochem, které nebyly v pozdějších dobách přestavovány či upravovány. V jiných objektech následně zjistili, že je Kochův princip štukové výzdoby velmi jednoduchý a v podstatě vychází ze tří vzorů, které Koch modifikoval pouze s ohledem na velikosti jednotlivých místností. V Novém zámku nakonec použili dva z těchto modulů, a tím v podstatě vrátili do objektu věrohodnou, historicky potvrzenou a skutečně původní štukovou výzdobu. Obdobně byla také řešena barevnost jednotlivých místností: v některých případech dle barev dochovaných akvarelů, v jiných pokojích se inspirovali katalogem malířské firmy z roku 1836, který je uchováván v Museum für angewandte Kunst (Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni).

Celá rozsáhlá rekonstrukce i současný provoz budovy a správy zámku je i dnes financován ze soukromých prostředků, a to z provozu Cihelny Kinský, Lesního hospodářství Kinský a Písníku Kinský.

Od roku 2012 je dnes zvaný Nový zámek Kostelec nad Orlicí zpřístupněn veřejnosti. V prvním patře zámku se nachází stálá expozice s názvem Život v biedermeieru. Veškerý mobiliář, který je zde nyní prezentován, byl po etapách restaurován a postupně navrácen do domu, do něhož kdysi patřil.

V druhém nadzemním podlaží naleznete Galerii Kinský, kde ve třinácti pokojích pořádají minimálně čtyři výstavy ročně. V suterénu zámku je část prostoru pronajata městu Kostelec nad Orlicí, které si zde zřídilo muzeum.

Cílem Františka Kinského bylo, aby se zrekonstruovaný zámek stal kulturním a společenským centrem, kde se lidé s radostí potkávají. A to se podařilo. V tomto duchu se možnosti zámku, výstavních prostor i přilehlého anglického parku maximálně využívají a rozvíjí.

Návštěvníci se sem sjíždí skutečně ze všech koutů republiky, a to nejen za pořádanými výstavami a koncerty v Zrcadlovém sále, kde vystupují přední čeští sólisté jako jsou Pavel Šporcl, Václav Hudeček, Lubomír Brabec, Jiří Stivín a další, ale i za akcemi, které se konají v areálu přilehlého anglického parku: Open air koncerty, na nichž se na pódiu před zámkem vystřídali Bratři Ebenové, Aneta Langerová, Lenka Filipová, Vladimír Mišík a další. Velké oblibě se těší i tradiční zářijové open air festivaly: Swingový a Food festival.

Do kosteleckého Nového zámku lidé cestují, aby viděli mimořádnou květenou již zmíněného anglického parku, který je navíc přírodní rezervací, a to zejména za lány sněženek, bledulí a talovínu na začátku jara. Návštěvě se těší i Galerie Kinský, kde se za dobu její existence uvedly desítky výstav, z nichž nejvýznamnějšími byly: výstava Palety vlasti či Bratrů Formanových.

Zámek se rovněž stal oblíbeným místem snoubenců. Svatební obřady se konají nejen v Zrcadlovém sále, ale i pod širým nebem, přesněji pod korunou více než dvě stě let starého platanu. Mají-li snoubenci štěstí, oddá je coby starosta města Kostelec nad Orlicí, František Kinský osobně.

Mimořádný zájem budí i prohlídky expozice s majitelem zámku. Ty hrabě Kinský provádí již tradičně o třech svátečních sobotách v sezóně. Vždy jsou okamžitě vyprodané.

Příjemné posezení a vynikající kuchyni Vám dnes nabídnou v Toniově zámecké kavárně a restauraci, která je zasazena do areálu parku s přírodním dětským hřištěm. Jméno nese po zesnulém bratrovi Františka Antonínu Kinském, který byl vyhlášeným restauratérem. Restauraci spravuje syn majitele zámku Kristian Kinský.


Konference k 5. výročí společnosti Czech National Trust.

V rámci konference, konané u příležitosti 5. výročí společnosti Czech National Trust, provede přednášku o záchraně a rozsáhlé rekonstrukci Nového zámku v Kostelci nad Orlicí, František Kinský, majitel zámku, správce rodového majetku kostelecké větve Kinských a starosta města Kostelec nad Orlicí.

Prezentace ke stažení: Rekonstrukce Noveho zamku v Kostelci nad Orlici.ppt

Více informací: www.czechnationaltrust.org


V zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí Vás přivítá František Kinský, majitel a správce rodového majetku Kinských, starosta města a charismatický průvodce dokumentárního cyklu Modrá krev.

Začátek:
18.06.2019
Místo konání:
Praha / Strahovský klášter

KINSKÝ Art Media s. r. o.
Komenského 266
517 41 Kostelec nad Orlicí
IČO: 07922523
DIČ: CZ07922523

Zastoupená: Františkem Kinským – jednatelem
Kontakt:
Jana Dioszegi, DiS. – manažerka
+420 604 514 383
dioszegi.jana@kinskyartmedia.cz